Jdi na obsah Jdi na menu
 


RESSL CESTOVATEL I.

 

Můžeme-li kohokoli k něčemu nabádat, pak je to určitě opuštění hranice všedních dnů, hodně cestování a poznávání, odreagování se od každodenního stereotypu povinností a psychický i fyzický odpočinek, dokud to jen jde ... Proto touto rubrikou přinášíme co možná nejpestřejší

 

TIPY NA DOVOLENOU:

 

Nápadů na cenově přístupné i náročnější atraktivní lokality pro čas letních i zimních dovolených, včetně tipů na způsob dopravy tam i zpět, máme (mnohokrát z vlastní zkušenosti) na rozdávání. I proto jsme nejdříve připravili naše T.R.D.L.O. s výběrem po pěti regionech nebo zemích v obou hlavních sezónních kategoriích:

 

°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°

Turistovo Rajcovní Desatero Lumpačení Outdorového

část první: "Mořské pábení":

°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°

 

 

PLAYA DE PALMA, MALLORCA (červen nebo září):

 

Letecky z Prahy přímo do Palmy je to hračkou (Travel Service - Smart Wings létají v hlavní sezóně až třikrát denně a rezervujete-li si při průběžném sledování vývoje cen zpáteční letenku v tu pravou chvíli, přijde Vás pouze třebas na 2900 Kč). Let o něco přesahující dvě hodinky do hlavního města Mallorky a vlastně celých Baleárských ostrovů a pak rychlé přesednutí na rychlostní linkový autobus č. 21, který Vás za pár Eur během 10 až 25 minut doveze vlastně až k Vámi vybranému hotelu (samozřejmě dle lokality na celé nádherné desetikilometrové a nejnavštěvovanější pláži ve Středomoří), to je dohromady "cobydup". Vřele lze doporučit i levné zapůjčení auta pro milovníky cestování po ostrově (všechny dálnice na španělských ostrovech jsou zdarma o PHM tak o 1/4 levnější). Vyhledávaným zdravotním impulsem je tento ostrov celosvětově samozřejmě také cyklisty. Oblast je známa oblíbenosti německými turisty, takže především východní část oblasti je především o prázdninách "živa až moc" vlastně každodenně do ranních hodin.

 

playa-de-palma.jpg

 

 

 

 

DUBAI CITY, S.A.E. (říjen až listopad):

 

Zaletět si s komfortními "Emirates Airlines" největším cestovním letadlem Airbus A-380 přímým letem trvajícím něco okolo šesti hodin do Dubaje (při využití té pravé akční ceny už za cca 9000 Kč - zpáteční letenka v ekonomické třídě), to už to samo o sobě není marné. A užívat si horoucích pláží u nádherného moře, v poušti vybudované skutečné přírodní zeleně, do které jsou ponořeny ty největší architektonické skvosty poslední doby za v podstatě neomezené finanční prostředky arabských šejků, či si užívat nákupů v tisících free-shopech a obchodních centrech, to rozhodně stojí také za uvážení. Přitom ani cena standardních hotelů není přemrštěná. Opět platí prostě to, že "kdo dřív přijde, ten dřív mele" jako u každé rezervace.

 

dubai.jpg

 

 

DUBAJ (též Dubai či Dubayy, arabsky دبي‎‎ ) lze do českého jazyka přeložit jako „místo srazu“, každopádně jde ale o hlavní město stejnojmenného emirátu ve Spojených arabských emirátech a zároveň nejlidnatější město v zemi. Pro odlišení od emirátu se používá označení Dubai City. Nachází se na pobřeží Perského zálivu a téměř veškerý hospodářský, sociální, kulturní i politický život emirátu se odehrává v jeho hlavním městě, kde žije přibližně 99 procent obyvatel emirátu. Mnoho obyvatel zaměstnaných ve městě bydlí z důvodu nižších nájmů v sousedním emirátu Šardžá, který přiléhá až k branám města.

 

 

 

 

LANKANFUSHI, Maledivy (celoročně - téměř konstantní teploty)

 

Republika Maledivy, neboli souostroví vytvořené z 19 korálových atolů v Indickém oceánu s cca 1200 ostrovy, to je řekněme novodobý další div světa. Přímá letecká doprava z ČR zatím neexistuje, ale každopádně zabere přibližně 12 hodin, ať už přestoupíte z mnoho disponibilních letů ve Frankfurtu, nebo se vlastními prostředky dopravíte do jiného německého nebo rakouského letiště, odkud již letíte přímo. Nejpohodlnější je ovšem letět s "Emiráty" s přestupem v Dubaji. Z útulného centrálního letiště v městě Malé se na místo určení dostanete velmi pohodlně příslušnou rychlolodí a chcete-li se podívat i jinam, pak mezi některými ostrovy je i místní letecké spojení nebo prostě použijete jednu z "normálních" lodí.

 

lankanfushi.jpg

 

Zážitek z této lokality je zcela nezapomenutelný. Při výběru destinace pobytu, který rozhodně nebude jen několikadenní, si určete hranici luxusu, na který chcete či můžete cenově dosáhnout, ale platí, že třítýdenní pobyt se dá pořídit pro rodinu za denní náklad již od přibližně 3000 Kč na den. Ovšem na druhou stranu také vzhledem ke kvalitě a obsahu služeb v ceně také za 100000 Kč na osobu denně. Samotná doprava např. z Prahy do Vámi vybraného hotelu (tam i zpět) se dá pořídit při správném výběru doby a lokality do 12000 Kč na osobu. Je ovšem třeba opětně upozornit, že vše je třeba naplánovat a rezervovat s dostatečným předstihem. Už jenom proto, že tuto krásnou oblast naší planety navštěvuje ročně téměř 1,5 miliónu turistů z celého světa. Ale fakt to stojí za to !!!

 

 

Ne nadarmo je celá tato oblast v Indickém oceánu nazývána "Rájem na Zemi":

 

 

 

PLAYA DES INGLÉS, MASPALOMAS, Gran Canaria (březen až říjen):

 

Písečné duny u Maspalomas jako chráněná přírodní památka u jižního souměstí nejzelenějšího ostrova Kanárských ostrovů a především těsně sousedící "Angličanova pláž" sice trochu připomínají již zmíněný jižní cíp Mallorky, ba dokonce i samotnou Dubai, ale velkým rozdílem je místní podnebí moderované téměř celoročně vlivem Atlantského oceánu v blízkosti západního pobřeží Afriky. Toto krásné a stále se vyvíjející turistické centrum je snadno dosažitelné přímými lety z Prahy a zapůjčení vozu přímo na letišti jižně od hlavního města Las Palmas, což je nutné jen a jen doporučit, je levné, bez poplatků za dálnice atd.. Doba letu je sice dvakrát delší než na Mallorku, ale naopak kratší než do Dubaje. A cesta z letiště trvá pouhých (v zapůjčeném vozu za cca 1000 Kč na týden) 15 až 20 minut. Zpáteční letenky jsou za velmi příznivé ceny (od 3500 Kč) nabízeny mnoha společnostmi a je zapotřebí jako většinou si vybrat tu správnou dobu na načasování objednávky dle aktuálních ceníků.

 

 

Lepším řešením než zajištění hotelu je rezervace apartmánu bez penze, ale samozřejmě se sladkovodním bazénem, v jakékoli lokalitě přímo nad pláží, což vás denně přijde tak na pouhých 2 až 3 tisíce Kč. Téměř všude je dobrým zvykem přivítat své hosty lahví španělského sektu, ovoce a několika litry pitné minerální vody, které vám v podstatě vydrží na celou dobu pobytu. Veškeré jídlo lze nedraze pořídit jak v místních supermarketech, na trzích i v nespočetném množství restaurací a barů. Za výhodu lze považovat i to, že zde najdete několik podniků ve vlastnictví Čechů nebo Slováků a restaurací s česko-slovenským personálem. Celková cena pobytu a ostatní "výhody" jsou schopny kompenzovat dobu letecké přepravy. Navíc na této delší trase už i nízkonákladové společnosti laskavě podávají zdarma celkem dobré pohoštění.

 

playa-des-ingles.jpg

 

 

Ostrov je znám jako nejzelenější z těch Kanárských. Samozřejmě je vřele doporučeno procestovat pronajatým vozem celý ostrov, tedy i hlavní město LAS PALMAS:

 

 

 

 

AJACCIO, Corsica (květen a červen + září):

 

Letenky z Prahy přímo do jižní části Korsiky na letiště v Ajacciu jsou v posledních letech konečně také k dispozici díky letům, které z ekonomických důvodů pokračují s tímto mezipřistáním na Sicílii a cena letu je obdobná jako u všech "blízkých" středomořských letovisek. Bohužel je Francie jako taková o něco finančně náročnější z hlediska stravování. Naopak samotné ceny pobytu jako takového, ať už v hotelu či apartmentu, jsou na zcela srovnatelné úrovni s ostatním Středomořím. Několikeré návštěvy centra tohoto hlavního města a rodiště Napoleona Bonaparte stojí rozhodně za to, stejně tak jako posezení v místních typicky "korzárských" barech nebo například do zčásti do quazi-italského stylu laděných restaurací. Však také boj o odtrhnutí se od Francie zůstává teoreticky v myslích obyvatel i místním druhém oficiálně uznaném jazyku, který je jakousi směsicí francouzštiny a italštiny. A je na denním pořádku, pokud máte možnost si promluvit s místními obyvateli či starousedlíky na trhu, v přístavu nebo v nezměrném množství malých krámků se vším, na co jen můžete pomyslet. Prostě zážitek nad zážitky ...

 

ajaccio.jpg

 

Pro milovníky blízkého ubytování u pláží a trochu dynamičtějšího vyžití doporučujeme rozhodně jihovýchodní část od letiště, ve vyhlášených letoviscích přímo u moře. Bez problémů lze používat místní dopravu, ale pokud se chcete "trochu pohybovat", tj. minimálně okolo celého jižního pobřeží Korsiky, natož pak zajet do hor za skutečnou místní dochovanou kulturou a místními zvyky, či nahlédnout více do historie a pokoupit případně cokoli z klasicky korsických produktů, pak si určitě hned na letišti půjčte na celý pobyt menší auťák. Nakonec vás to vše pak ve finále přijde o hodně levněji.

 

 

 

°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°

Turistovo Rajcovní Desatero Lumpačení Outdorového

část druhá: "Horský ozón":

°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°

 

 

SVATÝ MOŘIC (Švýcarsko):


Kdo říká, že St. Moritz je jen pro bohaté páprdy, krutě se mýlí. Tohle luxusní místo s noblesními hotely a super drahými obchody se šperky, hodinkami a kožešinami umí držet krok s dobou, hlavně co se samotného lyžování týče. Tři lyžařské propojené zóny na svazích Lagalb, Corvatsch a Corviglia nabízejí 350 km lyžování až ve třítisícových výškách s úžasnými scenériemi mnoha tří až čtyřtisícových vrcholů. Navíc poblíž u osady Pontresina leží známý ledovec Morteratsch s možností celoročního lyžování. St. Moritz neboli Svatý Mořic je údajně místem, kde vznikla zimní dovolená a právem je pokládáno za kolébku zimních sportů. Vysoko položené středisko servíruje nadšencům sjezdového lyžování přes 330 km sjezdovek. Zřejmě vás nepřekvapí, že se zde v minulosti konaly olympijské hry. Doposud dokonce dvakrát (1928 a 1948). Cesta vozem z Prahy (730 km) zabere maximálně tak 7 hodin.


svaty-moric.jpg


Železniční spojení získal St. Moritz 10. července 1904, kdy sem byla tunelem pod Albulským průsmykem prodloužena Rhétská dráha. O 6 let později byla dokončena Berninská dráha do italského Tirana, která jako jediná železnice překračuje Alpy bez použití vrcholového tunelu. Není použita ani ozubnice, přitom mezi stanicemi Tirano (429 m n. m.) a Ospizio Bernina (2253 m n. m.) trať překonává výškový rozdíl 1824 m; sklony na trati dosahují až 70‰. Po Rhétské dráze jezdí ze St. Moritz světoznámý Glacier Express přes Reichenau-Tamins až do stanice Disentis/Mustér, kde přechází na trať společnosti Matterhorn-Gothard-Bahn, po níž pokračuje do Brigu na Simplonské dráze a odtud do Zermattu. Cestu urazí za 7,5 hodiny, projede přitom 291 mostů a 91 tunelů.


glacier-express.jpg


Těžko říci, kde to je nejlepší, neboť každá píď této oblasti má své kouzlo i účel. Přímo ze Sv. Mořice vedou dvě velké lanovky do lyžařské zóny Corviglia – Piz Nair – Marguns, která má 80 km tratí. Třetí lanovka nahoru míří ze sousední Celeriny. Jen třetina sjezdovek má označení modrá – lehká. Zbývající jsou hlavně červené a černé. Nejdelší sjezd (7 km) vede z vrcholu Fuorcla do Celeriny. K nejtěžším patří olympijská sjezdová trať z vrcholu Corviglie.


Druhou největší zónou je nedaleký Corvatsch – Furtschellas, čítající 65 km tratí, z toho 53 km jsou červené a černé. Lyžuje se tu až do výšky 3 303 m na ledovci. Třetí oblastí je pak scénická Diavolezza pod masivem čtyřtisícové Berniny, kde jsou už jen červené a černé tratě. K nejkrásnějším patří desetikilometrová ski-tour Diavolezza – Morteratsch.


 

 

 

 

CORTINA D´AMPEZZO (Itálie):


Lyžařské středisko Cortina d’Ampezzo je nejznámějším a nejkrásnějším střediskem v italských Dolomitech. Samotné městečko se může pyšnit promenádou norkových kožichů a drahými butiky. V oblasti se nachází několik lyžařských středisek prolnutých pouze skibusy. Nejznámější je olympijský areál pod Tofanou s ostrými červenými a černými sjezdovkami. Pokud si chcete vyjet na projížďku po zamrzlých vodopádech, pak si zajeďte na sjezdovku “Hidden Valey”. Jedná se o skryté údolí, které ve vás probudí dojem, že se nacházíte uprostřed ničeho. Na sjezdovku se z Cortiny dostanete autobusem za 20 minut. Ještě těžší je je však návrat z údolí sjezdovky. Můžete se však těšit krásného pohledu na krajinu Dolomit plnou zamrzlých vodopádů. Na konci jízdy se dostanete zpátky do Sella Ronda autobusem nebo koňským spřežením. Vozem z Prahy (700 km) dorazíte tak po 7-mi hodinách.VAL GARDENA (Itálie):


Kdo nad zařazením Val Gardeny do našich typů zapochybuje, udělá chybu. Val Gardena možná nemá tradiční a luxusní šmrnc Cortiny, ale je to vynikající místo pro lyžování, odkud se dá vyrazit na báječný výlet Sella Ronda kolem masivu Gruppo Sella, do Alta Badie, Araby, do oblasti Val di Fassa nebo až na ledovec Marmolada (3 342 m). Dohromady 175 km propojených sjezdovek. A navíc lze dojet skibusem z Alta Badie za pár minut na sousední Kronplatz, kde na lyžaře čeká dalších 90 km tratí. Celkem výhodná je i poloha střediska z hlediska českého turisty, neboť vozem lze 650 km z Prahy zvládnout i za 6 hodin.


Nejtěžší je zaručeně závodní 3,5 km dlouhá sjezdová trať Saslong, kde se každoročně pořádá slavný sjezd světového poháru mužů. Nejdelší sjezd v oblasti "Nogler" měří přes 10 km. A ubytování? Bydlet nemusíte nutně přímo ve Val Gardeně. Náš tip? Krásný romantický hotel La Perla v Corvaře (Alta Badia). Oblast je navíc proslavená vynikajícími michelinskými restauracemi.


hotel-la-perla.jpg


COURMAYEUR (Itálie):


V rámci každého žebříčku nejoblíbenějších italských lyžařských středisek stoprocentně narazíte na Courmayeru, které neleží nikde jinde než na Mont Blancu – nejvyšší hoře v Evropě. Kromě klasického lyžování si zde užijete také jízdu ve volném terénu, tzv. freeride. Hlavně si nezapomeňte sjednat pojištění pro lyžování mimo vyznačené trasy! A pokud vám zdejších 36 km sjezdovek přijde málo, můžete se přesunout lanovkou na sousední Chamonix. Zkrátka však nepřijdou ani milovníci dobrého jídla, neboť místní delikatesy jsou přímo vyhlášené. Z Prahy po vlastní ose je to sem rovných 1000 km.


courmayer.jpg


Ti bohatší z nás by si určitě alespoň jedenkrát v životě měli vyzkoušet komfort luxusního ubytování těsně pod vrcholem nejvyšší evropské hory Mont Blanc, jmenovitě místní vysokohorský, luxusní, stejnojmenný a pětihvězdičkový Grandhotel. Ovšem ... V hlavní sezóně je tahle legrace za "pouhých" 75000 Kč/týden.


grandhotel-courmayer.jpg

 

 

CHAMONIX (Francie):

    
Lyžařské středisko Chamonix jsme zmínili již v souvislosti s možným přejezdem z italského Courmayeuru, ale zaslouží si vlastní odstavec. Nachází se na francouzské straně Mont Blancu a vysloužilo si přezdívku "metropole freeridu". Skvěle si samozřejmě zalyžují i běžní lyžaři a snowboardisté – na ty čeká 152 km sjezdovek. Ve volných chvílích doporučujeme procházku malebným alpským městečkem nebo turistickými cestami vprostřed hor. Cesta vozem z Prahy (980 km) zabere 9 - 10 hodin.


lanovka-chamonix_1.png


Chamonix je jedno z nejbližších a z Česka nejlépe dostupných francouzských lyžařských středisek. Malebné horské město s historickým centrem, nad kterým se tyčí úchvatný masiv Mont Blancu, obklopují překrásné lyžařské terény a horské vrcholy. Nejatraktivnější je určitě Aiguille du Midi (3 842 m). Během jízdy z Chamonix na Aiguille du Midi druhou nejvyšší lanovkou v Alpách se tají dech. Chamonix má i úžasnou horolezeckou a lyžařskou tradici, vždyť se tu v roce 1924 konaly první zimní olympijské hry.


lanovka-chamonix_2.jpg

 

 


Lyžařské terény tvoří několik oblastí, propojených skibusy. Neubytujete se sice přímo u sjezdovky, avšak Chamonix nabízí něco jiného, co jinde ve Francii moc nenajdete. Toto malebné horské městečko je proslulé zejména vynikajícími podmínkami pro jízdu ve volném terénu s úchvatnými pohledy na masiv Mont Blancu a Bossonský ledovec. Proslulý je zejména 22 km dlouhý sjezd do Bílého údolí (Vallée Blanche), který se doporučuje jet s horským vůdcem.


VAL-D’ISÈRE (Francie):


Potrpíte si na luxus, ale zároveň byste se neradi vzdali typického šarmu alpských vesniček? Val-d’Isère, francouzská obec v departementu Savojsko v regionu Auvergne-Rhône-Alpes nacházející se v údolí Tarentaise přibližně 5 km od státní hranice s Itálií a na hranici národního parku Vanoise, představuje klasiku ve velkém stylu. Užijete si zde celoročního lyžování na ledovci a velmi kvalitního sněhu na cca 300 km sjezdovek. S trochou štěstí kolem vás čas od času prosviští nějaká ta známá osobnost. Pro zdatnější lyžaře a sportovně založené rodiny je Val-d’Isère jako stvořené.


val-d--isere.jpg 

 


LECH ZÜRS AM ARLBERG (Rakousko):


Svého času sem jezdila princezna Diana a oblibu si získalo také u monacké princezny Caroline. Rakouské lyžařské středisko Lech Zürs am Arlberg však milují i lyžaři, kteří nepocházejí z královského rodu. Do velmi dobře vybaveného a rozsáhlého areálu se pravděpodobně zamilujete i vy. Kromě 120 km sjezdovek si můžete vyzkoušet i lyžování ve volném terénu. Z Prahy je to 650 km (tedy v podstatě až na hranici s Lichtenštejnskem), po vlastní ose tedy 6 - 7 hodin cesty přes Mnichov a Innsbruck.


lechzuers.jpg

 

 


KAPRUN – ZELL AM SEE (Rakousko):


Neméně oblíbené je lyžařské středisko Zell am See, které se může pyšnit až 138 kilometry hustých sjezdových tratí. Své si zde najdou i příznivci snowboardingu a freeride jízdy. Pokročilejší lyžaři si mohou užít 25 kilometrů černých sjezdovek. Většina sjezdovek je však lehčích až středně obtížných, což je ideální pro rodiny s dětmi. K odpočinku a posilnění jsou připraveny horské chaty s typickou rakouskou pohostinností. Ve městě Kaprun jsou připravené i lázně, kde si můžete po náročném dni odpočinout. Z hlediska časové vzdálenosti jde o nejbližší vytypovanou destinaci (až z Prahy lze necelých 500 km urazit až neuvěřitelně i za nicotných 5 hodin). Za tak "krátkou" dobu nedorazíte s cestou na a z letiště třeba ani do svého hotelu v Bruselu, Paříži, Londýně, Římě či Barceloně !!!

 

kaprun.jpg

TATRANSKÁ LOMNICA (Slovensko):


Osada Tatranská Lomnica - místní část města Vysoké Tatry byla donedávna samostatnou obcí. Nachází se v nadmořské výšce 850 metrů asi 6 kilometrů od Starého Smokovce na úpatí Lomnického štítu. Kromě turistického významu v zimě i v létě je známa i jako místo, kde se nachází známá astronomická observatoř na Skalnatém plese. V Tatranské Lomnici je i muzeum Tatranského národního parku. Jde o centrum cestovního ruchu, kde se nacházejí desítky hotelů a penzionů. Výlety a tůry do oblastí Tatranského národního parku, na Štrbské pleso, Spišský a Kežmarský hrad nebo do Demänovské doliny jsou kouzelným zpestřením pobytu v nejvyšším pohoří ve Střední Evropě. V místním Ski-areálu je k dispozici 13 sjezdovek (Štart západ modrá (2000m), Štart východ modrá (850m), Javorová cesta modrá (450/250m), Buková hora západ modrá (700m), Čučoriedky západ červená (880m), Čučoriedky východ červená (960m), Generál červená (1350m), Esíčka červená (1300m), Lomnické sedlo černá (1240m), Grand Slnečná modrá (1100m), Buková hora východ červená (700m) s celkovou kapacitou 12500 osob za hodinu) a sedm lanovek. Z Prahy je to sem vozem sice jen 550 km, ale vzhledem ke známým zdržením na dálniční síti je vhodnější buď nechat svůj vůz doma nebo jej "nalodit" spolu s vámi na vlak a nechat se odvézt za 600 Kč autovlakem. Vždyť je to nejenom pohodlnější a levnější, ale trvá to jen okolo 6 hodin !



Vede odtud kabinová lanovka na Skalnaté pleso (1751 m n. m.), která překonává převýšení 869 metrů. Jízda trvá něco okolo 12,5 minuty a její kapacita je 900 osob za hodinu. Zde je k dispozici přestup na unikátní nízkokapacitní visutou pendl-lanovku až k nejvýše položené meteorologické stanici na Lomnickém štítu, která bez podpěr překonává celou kotlinu pod druhou nejvyšší horou Slovenska, čímž překonává na 1868 délkových metrech při převýšení 864 metrů. Průměrný sklon jízdy je 52 %, maximální pak 92 %. Kapacita kabiny je 15 osob, hodinová kapacita je 50 cestujících. V provozu je pouze za "akceptovatelných" povětrnostních podmínek.


lomnicky-stit-lanovka.jpg

 

 

 

°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°

 

"Prstem po mapě" vás nejenom asi neuspokojí, ale navíc to rozhodně nestačí...

 

°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°

 

Ne vždy se totiž trefíte přesně do černého, jak všeobecně znáímo, tudiž i Vaše spokojenost s místem pobytu by nemusela být bez včasné a předcházející znalosti toho "do čeho jdete" zcela neposkvrněna díky nečekaným či nemilým překvapením. Můžeme-li poradit, usnadněte si výběr lokality a podívejte se "do světa" (dříve než vycestujete nebo komukoli něco uhradíte) pomocí

STREET VIEW

(klikněte si nejdříve tedy kamkoli do řádků tohoto odstavce ...)

 

 

Související obrázek

 

 

Cestování do míst, kam se mnohokrát za život normální Čech nedostane, patří k té atraktivnější části našeho života, není-liž pravda? Proto se vás tato rubrika bude snažit nasměrovat i na jiná místa, než ta, která se dají bezproblémově navštívit například v rámci zaměstnaneckých dovolených strávených poleháváním u moře nebo od A do Z strikně nalajnových cestovkou, které jste se nevědomky upsali.

 

°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°

Výběr na naší matičce Zemi je obrovský. Každému dle jeho chuti ...

°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°

 

 

starodavna-mapa-sveta-3-0--.jpg

 

 

 

°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°

Long-drink po asijsku, aneb Degustace dálněvýchodního aperitivu

°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°

 

 

JAPONSKO (japonsky: 日本国, Nipponkoku) je se svými téměř 130 milióny obyvatel zemí tisíce tváří zářících ve vodách Tichého oceánu a druhým nejlidnatějším státem na celém světě. Jméno Japonska doslova znamená "Země vycházejícího slunce" a symbolem je krom slunečního kotouče též sopka Fudži (nejvyšší hora země), neboť celé stratovulkanické souostroví, které sestává z 6 852 ostrovů, z nichž čtyři největší ostrovy Hokkaidó, Honšú, Šikoku a Kjúšú, představující asi 97 % plochy země, jsou označovány jako domovské.

 

fudzi.jpg

 

Ekonomický vývoj po druhé světové válce je někdy označován jako „japonský ekonomický zázrak“. Japonsko se stalo technologickým lídrem, japonské elektronické výrobky či auta zaplavily celý svět a země se stala asijskou průmyslovou velmocí. Navzdory tomu, že ve 21. století musela vyklidit některé pozice na úkor expandující ekonomiky čínské, japonská ekonomika je stále třetí největší na světě. Archeologické nálezy ukazují, že Japonsko bylo osídleno ranými humanoidy přibližně před 500 tisíci lety v průběhu starší doby kamenné a podle tradiční japonské mytologie bylo založeno v 7. století př. n. l. původním císařem Džimmu.

 

 

Státním zřízením je zde konstituční monarchie, kde je moc císaře značně omezena a jeho funkce je především reprezentativní. Hlavní moc drží premiér. Japonci samotní jsou vyhlášeni jako milovníci cestování, tetování a rockové hudby, známi jsou celosvětově absolutně skvělou kuchyní (oblíbená je hlavně ta bez tepelné úpravy), sportovními úspěchy (včetně bojových sportů) nebo naopak svojí uctivostí a pobožností (šintó a buddhismus), pragmatickým myšlením, technickými sklony a vědeckými objevy, stejně jako láskou k rodině a umění.

 

 

TOKIO (japonsky: 東京,) se považuje za hlavní město Japonska a je sídlem japonského císaře. Název znamená Východní hlavní město. Tokio ovšem není v Japonsku oficiálně město. Jde o jednu z několika prefektur, které tvoří souvislé osídlení v zahraničí označované jako Tokio, přesněji jako Velké Tokio. Na území prefektury Tokio se pouze nachází vládní budovy, císařský palác a hospodářské, kulturní a dopravní centrum oblasti megalopole označované v Japonsku jako Kantó, v zahraničí jako označované jako Tokio. Naopak 1/3 prefektury je pokryta horami a lesy. Samotné Tokio nemá jedno městské centrum, ale řadu menších či větších. Ta jsou rozmístěna po obvodě kruhové městské železnice v centru Tokia. Japonské rychlovlaky (Šinkanzen) jsou samozřejmě divem, který nemá konkurenci. Bylo již dosaženo cestovní rychlosti 600 km/h a je známé, že odjede, či přijede-li souprava o 20 vteřin dříve nebo později, již to vzbouzí nevoli tamních pasažérů.

 

s--ink.jpg

 

Tokio se nachází na ostrově Honšú v regionu Kantó. Žije v něm více než 9 milionů obyvatel (s předměstími okolo 40 milionů), což je asi 10 % (resp. 25%) japonské populace, a je největším městem Japonska. Až do roku 1868 se město jmenovalo Edo. Je, se svými více než 30 miliony obyvatel, momentálně považováno za největší velkoměsto na světě.

 

 

 

JIŽNÍ KOREA, úředním názvem Korejská republika ("Tehan minguk") je prezidentským státem s demokratickou formou vlády. Leží ve východní Asii a zaujímá jižní polovinu Korejského poloostrova. Z pohnuté historie 78-mi miliónů Korejců, z nichž 2/3 žijí v v tomto demokratickém státě a 1/3 v sousední KLDR, je známo zejména to, že v období druhé světové války zneužívali japonští vojáci zadržené jihokorejské ženy, které využívali jako sexuální otrokyně, že na konci 2. světové války byla Korea rozdělena podél 38. rovnoběžky na severní část, jež byla okupována Sovětským svazem, a na jižní část, jež byla okupována Spojenými státy a obě části založily vlastní vládu v roce 1948. Že v červnu 1950 překročila vojska KLDR hraniční rovnoběžku a zahájila tak Korejskou válku, že na pomoc KLDR vyslala do války své vojáky komunistická Čína, že Spojenými státy a OSN podporovaný jih a komunistickým blokem zaštiťovaný sever se nakonec dostaly do slepé uličky a musely podepsat příměří v roce 1953, kdy byl Korejský poloostrov rozdělen demilitarizovanou zónou přibližně v oblasti původní demarkační linie a že v této válce bylo zabito nebo pohřešováno až 3,5 milionů vojáků a civilistů. Otázka sjednocení obou zemí, a přitom jednoho národa, zůstává významným politickým tématem a otazníkem.

 

 

SOUL (korejsky: 서울특별시, Sŏul Tchŭkpjŏlši) je hlavní město Jižní Koreje (Korejské republiky). Protéká jím řeka Hangang a rozprostírá se na ploše 605 km². Žije zde přes 10 milionů obyvatel (v aglomeraci přes 24 milionů). První zmínky o osídlení jsou z roku 18 př. n. l. a za celou svou historii město změnilo mnohokrát název. V 16. století jej napadli a poškodili Japonci a vpád Mandžuů znamenal připojení Koreje k říši Čching. Po skončení čínsko-japonské války, byla 15. dubna 1895 podepsána Šimonosecká mírová smlouva a tím skončila nadvláda Číny. Vzniklo Korejské císařství s hlavním městem Soulem.

 

 

Ačkoliv Soul zabírá jen 0,6 procenta Jižní Koreje, sám vytváří 21% HDP země. Své ředitelství zde mají firmy jako Samsung, LG, Hyundai nebo Kia. Město se stalo významným obchodním centrem. Je až neuvěřitelné, jak se Jižní Korea vzchopila. Vždyť po skončení korejské války patřila mezi nejchudší země světa, a dnes je naopak na zcela opačné straně (11-tý nejvyšší HDP na světě).

 

 

Kjonbokun, také známý jako Gyeongbokgung Palace nebo Gyeongbok Palace – je královský palác, který se nachází v severní části Soulu. První konstrukce paláce byla postavena v roce 1395, později však byla spálena a na téměř 3 století opuštěna. V roce 1867 byl přestavěn a stal se největším palácem postaveným dynastií Čoson. Na začátku 20. století byla značná část paláce poškozená Japonci. Od té doby je palácový komplex restaurován zpět do původní podoby. V roce 2013 stále stojí zhruba 40% z původního počtu zámeckých budov nebo jsou rekonstruovány.


kjonbukon.jpg

 

PCHJONGČCHANG (korejsky 평창군 – Pchjŏngčchang-gun) je jihokorejský okres v provincii Kangwon s pouhými 45-ti tisíci obyvateli. Nachází se v horách Tchebek ve vzdálenosti 180 km východně od Soulu, ale jeho zimní sportovní význam je enormní. V roce 2018 se v místním ski-areálu Jongpchjong odehrávaly alské disciplíny Zimních olympijských her a nezapomenutelný výkon Ester Ledecké (dvě zlaté medajle) zůstane určitě nadlouho i v myslích všech místních usedlíků.

 


 


V okolí tohoto lyžařského střediska je rozsáhlé území vhodné pro celoroční horské tůry, jakož i obdivování starých památek, jako je například buddhistický klášter Naksansa (zkratka korejského názvu "Botarakgasan", tedy Svaté hory Potalaka) založeného v roce 671 mnichem Daesa Uisangem vprostřed zmíněné posvátné hory:

 

horska-tura-a-klaster-naksansa.jpg

 

 

THAJSKÉ KRÁLOVSTVÍ (ราชอาณาจักรไทย), země kouzel, čar, památek a nádherné přírody, je dvacátou nejlidnatější zemí na světě. Na ústřední rovině se kolem 3. století n.l. zformovala civilizace Dváravatí, jejíž městské státy obývali převážně Monové vyznávající théravádový buddhismus. Mezi hlavní turistické lokality patří hlavní město Bangko, přímořské město Pattaya, Čiang Mai, ostrovy Phuket a Ko Čang a provincie Krabi.

 

 

Součástí turismu v Thajsku byla tradičně a snad odjakživa také sexuální turistika. Ta se soustřeďovala do Bangkoku a zejména města Pattaya, jemuž se kvůli tomu přezdívalo „Město hříchu“, ačkoli místní "Svatyně pravdy" takové cestovatele za sluncem, plážemi i jinými radovánkami bedlivě střežila a střeží i dnes ...

 

svatyne-pravdy.jpg

 

pattaya.jpg

 

BANGKOK je hlavní město Thajska a nejlidnatější město v zemi. Thajci ho znají pod jménem Krung Thep Maha Nakhon nebo zjednodušeně Krung Thep. Město zaujímá 1 568 km² v deltě řeky Čao-Praja ve středním Thajsku a žije zde více než 8 milionů obyvatel, což je 12,6 % všech obyvatel země. Přes 14 milionů lidí žijících v okolí metropolitní oblasti Bangkoku dělá Bangkok světovým velkoměstem. Až do konce 18. století představoval jen malý přístav a obchodní centrum. To se však změnilo s příchodem dynastie Chakri, které vládne ještě dnes. Tu před více než 200 lety založil Rama I., který byl v roce 1782 korunován a nařídil vybudování nového hlavního města. Tím se stal Bangkok a nahradil město Thonburi, které leželo na levém břehu řeky Chao Phraya a dnes je z něho čtvrť v Bangkoku.

 

 

Thajsko i jeho hlavní město jsou aktuálně velmi vyhledávanou destinací především evropských turistů. V Bangkoku se nachází neuvěřitelné množství chrámů. Pokud se rozhodnete pro návštěvu některého z nich, pamatujte vždy na slušné a vhodné oblečení. Do některých chrámů vás bez toho ani nevpustí. Čínská čtvrť se nachází v jedné z nejstarších oblastí Bangkoku. Pokud chcete poznat čínskou kulturu naplno, navštivte tuto čtvrť v období některého z čínských svátků a vychutnejte si tu nezapomenutelnou atmosféru. Unikátem je zde nejdelší ulice na světě "Sukhumvit Road".  Patří mezi nejmodernější oblasti v Bangkoku a její délka je úctyhodných 400 km. Táhne se podél východního pobřeží Thajska, prochází přímořským letoviskem Pattayou (nejvyhledávanější pláže Dálného východu) a končí v provincii Trat u hranic s Kambodžou.

 

 

 

SINGAPUR (oficiálně Singapurská republika) je městský stát v jihovýchodní Asii na stejnojmenném ostrově a přilehlých 54 ostrůvcích při jižní výspě Malajského poloostrova kde zde přibližně 6 miliónů obyvatel. Úředními jazyky jsou angličtina, čínština, malajština a tamilština. Malajské literární dílo Sejarah Melayu líčí, jak ostrov přišel ke svému jménu. Vypráví legendu o šrívidžajském princi jménem Sang Nila Utama, který přistál na ostrově někdy ve 13. století. Uviděl prý lva a ostrovu dal jméno Singapura, což v sanskrtu znamená „Lví město“. Singapur je jedním z vůbec nejhustěji zalidněných států na planetě, a i přesto si uchovává rychlý růst populace, především díky vysoké imigraci.

 


Singapur patří mezi nejvyspělejší ekonomiky světa, je finančním, obchodním a dopravním centrem světového významu. Společně s Hong Kongem, Taiwanem a Jižní Koreou tvoří čtveřici takzvaných Asijských Tygrů. Singapur náleží mezi nejdůležitější dopravní uzly na planetě. Je druhým největším přístavem na světě. Letiště Changi potom slouží jako letecký uzel mezi Evropou, Asií a Austrálií.

 

singapur.jpg

 

Mezi úctyhodné architektonické výtvory města patří Marina Bay Sands, hotelový resort před singapurskou zátokou Marina Bay, vlastněný korporací Las Vegan Sands. Komplex byl otevřen v roce 2010 a v té době šlo o nejdražší samostatně stojící kasinovo-hotelový resort světa. Komplex zahrnuje hotel s 2561 pokoji skládající se ze tří věží, kongresové centrum, obchodní centrum, muzeum, restaurace či kasino. Na špičce věží je objekt zakončen a propojen 340 metrů dlouhou „lávkou", na které jsou zahrady, restaurace, vyhlídka a 150 m dlouhý „nekončený" bazén nacházející se na konzole která vyčnívá 67 metrů mimo věž.  Zde je to pravé místo pro místní adrenalinové dovádění. Nejvyšší bod celého komplexu dosahuje výšky 206,9 metrů. Za návrhem a realizací stojí izraelsko-kanadský architekt Moše Safdie a jeho ateliér.


 

 

INDONÉSIE je stát v jihovýchodní Asii a Oceánii tvořený 17 508 ostrovy, z nichž je asi 6000 obydlených. Ostrovy se rozkládají na obou stranách rovníku. Největšími jsou Jáva, Sumatra, Kalimantan (indonéská část Bornea), Nová Guinea (sdílená s Papuou-Novou Guineou) a Sulawesi. S více než čtvrt miliardou obyvatel jde o čtvrtý nejlidnatější stát světa a rovněž o stát s největším počtem obyvatel hlásících se k islámu. Státním zřízením země je republika s voleným prezidentem a parlamentem. Hlavním a největším městem Indonésie je Jakarta na ostrově Jáva. (Klikněte do modrého rámečku)

 

 

Indonéské souostroví bylo významným obchodním centrem nejméně od 7. století, kdy království Šrívidžaja obchodovalo s Čínou a Indií. Místní vládci postupně začali přebírat indickou kulturu, náboženské a politické modely a hinduistická a buddhistická království vzkvétala. Indonéská historie byla ovlivněna snahami cizích mocností ovládnout její přírodní bohatství. Muslimští obchodníci přinesli islám a evropští kolonialisté spolu v době zámořských objevů bojovali o ovládnutí obchodu s kořením na Molukách. Po třech a půl stoletích holandské nadvlády získala Indonésie po druhé světové válce nezávislost.

 

 

Jelikož se Indonésie nachází na okrajích Pacifické, Eurasijské a Australské tektonické desky, vzniklo na jejím území mnoho sopek, z nichž je přibližně 150 aktivních, a dochází zde k častým zemětřesením a přílivovým tsunami. Díky poloze na rovníku se v Indonésii projevuje tropické klima s obdobími sucha a monzunů. Ohroženi místní podnebím jsou nejenom místní obyvatelé a turisté, ale i flóra a fauna na všech ostrovech. Mezi nejatraktivnější patří samozřejmě kromě těch největších i souostroví Malé Sundy s vyhledávaným hinduistickým ostrovem Bali, největší turistickou destinaci Indonésie, známou uměním tance, hudby, sochařstvím, malbami, výrobky z kůže a kovotepectvím.

 

 

BALI je pro svou krásu nazýváno "Ostrovem bohů". Z tuzemska se sem a zpět dá doletět s jedním či dvěma přestupy nejlevněji ve vybraných termínech za cenu mezi 11-ti a 13-ti tisíci s KLM, ale i samozřejmě i komfortněji a dráže s Emirates přes Dubaj.


ostrov-bohu_1.jpg


ostrov-bohu_2.jpg

 

 

FILIPÍNY, oficiálně známé jako Filipínská republika, jsou ostrovní stát v jihovýchodní Asii (105 miliónů obyvatel), jehož hlavním městem je Manila s téměř 12-ti milióny obyvatel. Rozkládají se na 7641 ostrovech v západním Tichém oceánu a s žádným státem nesdílejí pozemní hranici. Filipíny jsou nejstarší demokracií v regionu jihovýchodní Asie. Dříve španělská a posléze americká kolonie (pak autonomní území) je jednou ze dvou převážně katolických zemí v Asii - asi 81 % obyvatel (druhou je Východní Timor). Autonomii získala tato země v roce 1946. Filipíny leží v horkém a vlhkém tropickém podnebném pásu. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 26,5 °C. Na Filipínách existují tři roční období: „Tag-init“ či „Tag-araw“ (teplé období nebo léto od března do května), „Tag-ulan“ (období dešťů od června do listopadu) a „Tag-lamig“ (chladné období od prosince do února).

 

 

 

HONGKONG (čínsky v českém přepisu: Siang-kang, pchin-jinem: Xiānggǎng, znaky: 香港, kantonsky: Hèung-gáwng, doslova: "Voňavý přístav") je město a region v Čínské lidové republice, ležící na pobřeží Jihočínského moře. Hongkong je významné ekonomické a obchodní centrum. Patří mezi nejhustěji osídlené oblasti světa. Oficiální název regionu je "Zvláštní administrativní oblast Čínské lidové republiky Hongkong" a patří mezi zvláštní správní oblasti ČLR. Podle ústavy se Hongkong těší vysokému stupni autonomie, pouze za mezinárodní politiku a ozbrojené síly zodpovídá centrální vláda v Pekingu, ale realita je občas trochu jiná. Problémy představuje dosavadní systém vlády, který není příliš demokratický a velké občanské nepokoje i demonstrace (částo brutálně potlačované) prezentují současnou čínskou nadvládu jako typicky bolševickou okupaci.


demonstrace_1.jpg


Roku 1699 začala v Číně obchodovat britská Východoindická společnost. V Evropě byla v té době velká poptávka po čínském zboží, naopak v Číně po evropském jen velmi malá, Číňané vyžadovali po Evropanech za své zboží (hedvábí, porcelán, čaj) platby ve stříbře. Britové tak začali do Číny nejprve dovážet a později pašovat ve velkém opium, které produkovali ve svých koloniích v Indii. Drogově závislých na opiu v Číně rapidně přibývalo. V roce 1839, kdy jich byly podle odhadů již 2 miliony, komisař Lin z pověření čínského císaře rázně zakročil a nechal zatknout 1 600 čínských překupníků a zabavit a zničit přes 1 000 tun opia. Tato opatření dala podnět k první opiové válce – Britové vyslali do Číny válečné loďstvo, které do roku 1842 obsadilo několik pobřežních měst a donutilo čínskou stranu podepsat 29. srpna 1842 Nankingskou smlouvu, podle které museli Číňané postoupit Velké Británii Hongkong, bez omezení otevřít 5 svých přístavů zahraničním obchodním společnostem, povolit obchod s opiem, zaplatit Britům zničené opium (6 milionů stříbrných dolarů) a válečné výdaje (12 milionů stříbrných dolarů) a odpustit britským obchodníkům dluhy ve výši 3 milionů stříbrných dolarů.


demonstrace_2.jpeg


Poloostrov KOWLOON (zároveň název obchodní čtvrti města) byl postoupen Británii v roce 1860 podle Pekingské smlouvy po druhé opiové válce. Přiléhající území, kterým se říká „New Territories“ (včetně New Kowloon a ostrova Lantau), byly pronajaty Británii na dobu 99 let, a to počínaje 1. červencem 1898 a konče 30. červnem 1997. V osmdesátých letech bylo jasné, že smlouva o pronájmu „New Territories“ brzy vyprší. Bylo nutné, aby Británie vyjednala vrácení Hongkongu Číně. Podle smlouvy, která je známá jako „Čínsko-britské společné prohlášení“, která byla podepsána Čínou a Velkou Británií 19. prosince 1984, se celé území Hongkongu pod britskou koloniální vládou 1. července 1997 stalo „Hongkongem, zvláštní administrativní zónou ČLR“. V tomto společném prohlášení se ČLR zavázala, že podle zásady „jedna země, dva systémy“, kterou navrhl čínský politik Teng Siao-pching, socialistický ekonomický systém Číny nebude v Hongkongu praktikován a že současný kapitalistický systém a životní styl zůstane nezměněn po dobu 50 let, tedy až do roku 2047. Smlouva vešla v platnost po půlnoci 1. července 1997, když poslední britský guvernér Chris Patten odplul na Královské jachtě Britannia.


 

Hongkong se může pochlubit nejliberálnější a velmi rozvinutou ekonomikou volného trhu a je nasnadě, že Čína si jej "drží zuby nehty" jako zdroj částečného pokrytí nehospodárnosti obrovských chudých a zaostalých oblastí vnitřní země.  Turistickými atrakcemi jsou například chrám Wong Tai Sin nebo Ptačí trh, rybářská osada Lei Yeu Mun si zachovala nádech své původní podoby a Hongkongský park je oázou klidu uprostřed města. Jeho součástí jsou nejen zelené zahrady, ale také jezírka s vodními ptáky, fontány, přírodní restaurace a muzeum čajů. Victoria Peak je 554 metrů vysoký pahorek, ze kterého se naskytuje nádherný výhled na město:


victoria-peak.jpg


Jednou z každodenních potřeb místních obyvatel a zároveň další velkou atrakcí pro turisty je hustá tramvajová síť se speciálními patrovými vozy jako historická, ale moderní alternativa londýnských "double-deckerů":

 

 

 

ČÍNA, celým názvem Čínská lidová republika (čínsky v českém přepisu: Čung-chua žen-min kung-che-kuo, pchin-jinem: Zhōnghuá rénmín gònghéguó, znaky zjednodušené: 中华人民共和国), je se svými 1,4 miliardy obyvatel nejlidnatější zemí světa s rozlohou 9,6 milionu km², která ji činí čtvrtým největším státem. Díky své rychle rostoucí ekonomice a vojenské síle a s tím spojenému vzrůstajícímu vlivu ve světě se Čína stala novou supervelmocí. Země je od roku 1949 vedena Komunistickou stranou Číny. ČLR již dostala pod svoji kontrolu bývalé cizí kolonie Hongkong a Macao a vznáší nárok i na ostrov Tchaj-wan a několik dalších menších území.

 

 

Původní osídlení Číny náleží mezi nejstarší na světě. Archeologické nálezy Sinanthropua Pekinensis dokazují osídlení již před půl miliónem let. Dynastie Sia je považována za první čínskou vládnoucí dynastii. Šang je pak první historicky doloženou čínskou dynastií. Vládla v 17. až 16. století před naším letopočtem. Až neuvěřitelné je, že zde již v té době byly používány písmo a kalendář. Dynastie Čou vládnoucí v 11. až 8. století před naším letopočtem již ovládala a spravovala rozsáhlé území od Žluté řeky (Jang-c’-ťiang) až po "Velkou čínskou zeď" v délce 2004 km (se všemi odbočkami 8758,8 km), monumentální památku starého systému opevnění táhnoucího se napříč severní Čínou, který měl za úkol chránit zemi před mongolskými nájezdy:

 

 

Ačkoli je vnitrozemí Číny stále pouze obrovským a většinou zaostalým zemědělským územím, některá velká města jsou moderní technologickou infrastrukturou na popředí celosvětového zájmu investorů a hospodářství celé země také díky nim postupně vzkvétá až na úroveň "potenciálního levného výrobce všeho". Přehled těch nejbohatších deseti čínských měst v následujícím vizuálním zpracování není rozhodně pro srovnání s ostatním světem nezajímavé:

 

 

 

PEKING (čínsky: 北京; pinyin: Běijīng) je milované a zároveň zatracované hlavní město Číny. Jakožto centrálně spravované město na úrovni provincie podléhá přímo ústřední vládě. Je po staletí správním a kulturním centrem země.

 

 

Tato kulturní i "zaslepená" čínská metropole se honosí několika významnými památkami, mezi které patří rozlehlé centrální Náměstí Nebeského klidu (čínský název doslova znamená "Rozlehlé náměstí u brány Nebeského klidu"), pojmenované po bráně Nebeského klidu, která je na severní straně náměstí a odděluje jej od Zakázaného města (od 15. století sídlo císařů). Toto obrovské náměstí (měří 880 metrů na délku a 500 metrů na šířku) má velkou kulturně-historickou hodnotu, neboť bylo místem několika významných událostí (v demokratickém světě je náměstí známo především kvůli tvrdě potlačovaným studentským protestům). Na jih od náměstí se nachází Chrám nebes ("Tian Tan"), který se rozprostírá uprostřed rozlehlého parku.

 

 

Pro turisty je zcela neopomenutelnou povinností navštívit i bývalé císařské sezónní sídlo (zničené požárem a rekonstruované r. 1888), zvané Čínský letní palác vzdálený od města 20 km, jehož 3/4 plochy tvoří ručně vyhloubené jezero Kunming s podélnou skvostnou kolonádou.

 

letni-palac_1.jpg

 

Součástí kolonády je průchod s přibližně 8-mi tisíci obrazy vyobrazenými na stavbě. Konec průchodu zdobí mramorová loď zaplacená z financí na modernizaci loďstva. Tuto loď si nechala postavit konkubínana císaře, jenž vládla dlouhou dobu místo svého syna a následně synovce. Uprostřed jezera Kunming se nachází Chrám draka, kde se prosí za hojnost úrody. Ostrov je spojen s kolonádou mramorovým mostem.


letni-palac_2.jpeg


Číně, tedy přesněji Pekingu, zachutnala novodobá Olympiáda. Letní olympijské hry se konaly v roce 2008 a tak monstrózní Zimní olympijské hry se shodným Centrálním národním stadiónem byly prosazeny na rok 2022.

 

pekingsky-narodni-stadion.jpg

 

Čína oficiálně uznává 56 různých etnických skupin, z nichž největší část představují Chanové, kteří tvoří asi 91,51% celkového počtu populace. V Číně je asi 292 aktivních jazyků. Čínské znaky se jako písmo pro sinické jazyky používají po tisíce let. Umožňují mluvčím vzájemně nesrozumitelných čínských jazyků komunikovat mezi sebou prostřednictvím psaní.

 

 

ŠANGHAJ  (上海 Šang-chaj, pinyin: Shàng hǎi) je s více než 27 miliony obyvatel nejlidnatější město Číny a významné hospodářské centrum této země. Rozkládá se při ústí řeky Jang-c’-ťiang do Východočínského moře na území 550 km².

 

 

Toto město na rozdíl od mnoha čínských měst neoplývá středověkými památkami, zato nepřeberným množstvím do nebe se tyčících moderních výškových budov; a snad i proto je nazývána čínským "New York City". Dominantu města v samém centru, čtvrti Chuang-pchu, tvoří tzv. Bund – nábřeží lemované výstavnými výškovými budovami bank, obchodních společností a hotelů z počátku 20. století. V samotném Bundu, který je památkově chráněn, není výstavba vyšších mrakodrapů povolena.

 

 

WU-CHAN (čínsky pchin-jinem: Wǔhàn, anglicky: Wuhan) je hlavní město čínské provincie Chu-pej a nejlidnatější město ve střední Číně. Město vzniklo spojením tří měst v roce 1927, dnes má rozlohu 8467 km² a žije zde 6,7 milionu obyvatel; v metropolitní oblasti je to pak přes 10 milionů a nachází se u soutoku řek Jang-c’-ťiang (nejdelší řeka celého eurasijského kontinentu, známá jako "Žlutá řeka"  a Chan-ťiang (řeka pojmenovaná po nejslavnější čínské dynastii "Chan", ke které se hlásí většina dnešních Číňanů). Pro svoje moderní výstavbu je nazýváno často "čínským Chicagem":

Jedná se o konglomeraci tří původních měst, kterými byly Wu-čchang, Chan-kchou a Chan-jang, a současný Wu-chan je tedy známý jako "dopravní tepna devíti provincií". Je hlavní dopravní tepnou s desítkami železničních tepen, silnic a dálnic, které procházejí městem. V současnosti je Wu-chan uznáván jako politické, ekonomické, finanční, kulturní, vzdělávací a dopravní centrum centrální Číny. Roku 2004 ve Wu-chanu, jako šestém čínském městě, zahájilo provoz metro. Sídlí zde Wuchanská univerzita (třetí největší vzdělávací centrum státu po Pekingu a Šanghaji) a město je známo i svojí největší továrnou na čokoládu v celé Číně. Nejenom velcí podnikatelé z celého světa, ale i nespočet turistů navštěvuje toto významné vnitrozemské čínské sídlo, a to díky jeho mnoha historickým památkám:

 

 

Celá oblast je vyhlášena kulinářským uměním, které staví jak na původních, tak na současných technologiích přípravy pokrmů. Oblíbenými surovinami zůstávají kromě rýže a sušených nudlí také lotosový kořen, čínské kachny, krabi a jiné mořské plody, žabí stehýnka a mnohé další. Ne nadarmo je sám Wu-chan nazýván i kolébkou tradiční čínské gastronomie:

 

 

Koncem ledna 2020 se Wu-Chan stal epicentrem výskytu nového koronaviru, který zasáhl celý svět, a upadlo do absolutní izolace.

Počet nakažených a mrtvých jen v této oblasti umlčel i ty největší optimisty ...

 

 

 

 

TIBET ( tibetsky: བོད་, Wylie Bod) je provincií Čínské lidové republiky. Z velké části se rozkládá na Tibetské náhorní plošině a jeho průměrná výška dosahuje přibližně 4 500 m n. m., proto se Tibetu někdy říká „střecha světa“. Tradičním etnikem Tibetu jsou Tibeťané hovořící tibetským jazykem. Na území Tibetu žijí také Chanové a Chuejové. Mimo jiné je tato oblast centrem buddhismu. V 7. století vzniklo Tibetské království, které se zhroutilo po roce 842. Novodobé dějiny Tibetu začínají v 7. století, kdy se vládci jménem Songcän Gampo podařilo sjednotit oblasti okolo řeky Brahmaputra (či Jarlung) a vytvořit tak první stabilní státní útvar na tibetském území. Země je rájem horolezců a nachází se zde v Himalájích i vrchol Mount Everest (tibetsky: ཇོ་མོ་གླང་མ, Džomolangma; nepálsky: सगरमाथा, Sagarmátha), která je s nadmořskou výškou 8848 metrů nejvyšší horou světa.


mount-everest.jpg


 

V roce 1624 oblast navštívili první Evropané, a to portugalští misionáři, kterým se podařilo postavit na tibetském území kostel. V roce 1642 byl svržen dosavadní tibetský král a na jeho místo byl dosazen dalajláma, který se tak poprvé stal světským i duchovním vládcem Tibetu. V roce 1717 dobyli Tibet opět na krátkou dobu Mongolové, ti však byli vyhnáni čínskými vojsky. Po zániku Čchingského impéria nebylo v Číně silné ústřední vlády schopné udržovat někdejší čínskou suverenitu (vazalství) nad Tibetem, a ten tak byl fakticky samostatným státem. Situace se změnila poté, co vyšli vítězně z čínské občanské války komunisté. 25. října 1950 Čínská lidová republika oficiálně oznámila, že „jednotky Čínské lidové osvobozenecké armády“ dostaly rozkaz k pochodu na Tibet. Od doby této invaze trvá vlastní okupace země doposud. Vládce Tibetu, symbolicky korunovaný 17. listopadu 1950 jako teprve patnáctiletý chlapec, tedy čtrnáctý dalajláma Džampal Ngawang Lozang Ješe Tändzin Gjamccho, kterého dnes dobře známe jako přítele zesnulého Václava Havla, zůstává již od počátku čínské anexe jen loutkovou hlavou Tibetu. Každá snaha Tibeťanů o znovuosamostatnění je vždy Čínou tvrdě potlačena. (Klikněte do modrého rámečku)


 

 

NOVÝ ZÉLAND (anglicky New Zealand, maorsky Aotearoa) je stát v jihozápadní části Tichého oceánu (Pacifiku) a tvoří ho dva velké ostrovy - Severní a Jižní, i další ostrůvky. Nejbližší sousední stát je asi 2000 km vzdálená Austrálie. Nový Zéland není součástí australského světadílu, neboť se nenachází na jeho kontinentálním šelfu; je však částí ponořeného kontinentu Zélandie, která společně s Austrálií tvoří širší region Australasie, jenž je součástí Oceánie.