Aktuální rizikovost míst v ČR
Výpočet rizikovosti pobývání ve skupinách osob:
Jednou z nejdůležitějších informací, které nejsou přímo zveřejňovány ministerstvem zdravotnictví, ale existují, ač jsou k dispozici pouze omezenému množství osob například z obecní samosprávy apod. (i když na nátlak starostů až od poloviny října 2020), jsou ty, které vyčíslují počet aktuálně nakažených a nově nakažených osob v bezprostředně uplynulém období několika dnů v tom kterém regionu či obci České republiky. To je právě jedna z nepotřebnějších pomůcek, jak okamžitě a promptně rozhodovat a jestliže jsou tyto informace zpracovány graficky a přehledně pro celou republiku, pak je rozhodně lze použít i pro potřeby všech, kteří ani netuší, jak nebezpečné je prostředí v jejich okolí, konkrétně tedy v místě, kde se právě nacházejí.
Je logické, že k největší koncetraci lidí, tedy včetně osob nakažených, které ještě nejsou v izolaci či karanténě, tj. včetně těch, které mají bezpříznakový průběh, ale Covid-19 přenášejí a šíří, dochází například v obchodech nebo ve veřejné dopravě, ale samozřejmě i při sportovních a kulturních akcích (pokud nejsou momentálně zakázány) a podobně.
Určitě byste si rádi udělali obrázek o tom, jaké je riziko setkání s nakaženou osobou, jedete-li na nákup nebo do práce ve vaší obci, anebo jste případně jinde na pracovní cestě a podobně. Není to nic složitého, neboť přibližný výpočet rizika vychází z reálných čísel a výpočtů již statisticky ověřených v průběhu pandemie.
K pravděpodobnostnímu výpočtu jsou třeba pouhé tři veličiny. Dvě z nich jsou jasně dány. Jde o počet nově nakažených osob v přepočtu na 100 tisíc místních obyvatel v posledních 7-mi dnech (viz každým dnem automaticky aktualizovaná mapa níže) a dále pak známý fakt, že do izolace (nebo chcete-li, karantény) se nakažená osoba s příznaky dostává v průměru za 5 - 7 dní (je to bohužel dáno v první fázi od nákazy obdobím, kdy o tom ani nakažený ani hygienici nevědí (v jejich případě častokrát "nestihnou" vědět), a v druhé fázi obdobím od prvních příznaků do doby, než je otestována a obdrží výsledky. V tuzemských podmínkách počítáme tudíž raději s konstantou 7, čímž vzniká situace, že sedminásobek hodnoty, která je udávána jako průměrný počet nově nakažených za 1 den, je počtem osob, které budou evidovány jako průkazně nakažené, ale zatím se volně pohybují mezi zmíněnými 100 tisíci obyvatel).
Třetí veličinou je aktuální poměr bezpříznakových (tzv. asymptomatických) jedinců a osob s příznaky nemoci. Tato hodnota může být v určitém období i světovém teritoriu rozdílná, není konstantní a je stanovena pravděpodobnostním odhadem na základě plošného testování obyvatelstva například na přítomnost protilátek a podobně. Je známo, že od léta 2020 je navíc i většina z odhalených nákaz konstatována u bezpříznakových osob pravděpodobně vzhledem k určitým prokázaným mutacím viru Sars-Cov-2, který je původcem této nemoci. Je tedy vysoká i pravděpodobnost, že počet bezpříznakových osob přenášejících nemoc, které neuvízly a ani neuvíznou v sítu hygienických stanic, tedy osob neotestovaných, je v daný okamžik na daném místě přibližně dvojnásobkem počtu osob, u kterých bude v nejbližší době virus prokázán. Konkrétně za 50 dní od 1. září 2020 kontaktovaly hygienické stanice jen 68% kontaktů průkazně nakažených osob a více dle oficiální výkazů systémů Chytré karantény nestihly. Zhodnocením všech těchto faktů jsme dospěli statistickými výpočty k vyčíslení třetí veličiny v hodnotě cca 14, tedy přibližně 2 ku 1 ve prospěch bezpříznakových přenašečů, kteří se ani do aktuální oficiální evidence nakažených nikdy nedostanou.
Pro zjišťování výsledků je použito těch nejdetailnějších "okresních" podkladů, které jsou v ČR k dispozici, tedy údajů z jednotlivých obcí s rozšířenou působností (statistiky jsou platné pro celý region obce, tedy nejenom pro obec samotnou, tudíž lze konstatovat i to, že přímo ve střediskových obcích je běžně procento nakažených o něco vyšší než na vesnicích, které do okruhu předmětné obce patří; zároveň pro komplexnost pohledu výpočet z údajů o všech jednotlivých obcí by takové detaily zkreslovaly situaci, neboť ke skutečné koncentraci, tj. např. v obchodech, cestou do zaměstnání atd., dochází především ve zmíněných větších obcích - tzv. s rozšířenou působností).
Samotný výpočet rizikovosti setkání s nakaženými osobami je pak už jednoduchý:
x = procentní poměr nakažených ve vaší blizkosti
y = údaj z předmětného regionu vyčtený z mapy
x = 21y : 1000
Příklad pro oblast obce s průměrně 300 nově nakaženými za posledních 7 dní - viz údaj z mapy:
Poměr nakažených se v tomto příkladu rovná výsledku cca 6,3%, což v praxi znamená, že ve vašem okolí, tedy například v obchodě, v autobusu, na vlakové zastávce nebo kdekoli se vyskytne pohromadě větší množství lidí, se pravděpodobně momentálně nachází tak 6 nakažených ze 100 osob, chcete-li tedy: každý šestnáctý je tu nakažen. Je-li tedy třeba v autobusu 50 lidí, pak mohou být 3 z nich nakažení, stejně tak je-li např. v obchodním centru v daný okamžik 1000 lidí, pak mezi nimi může být nejspíše z hlediska počtu pravděpodobnosti zhruba 60 osob, které vás mohou teoreticky nakazit.
Budete-li ovšem důsledně a řádně nosit neopotřebované respirátory alespoň třídy FFP2 (ekviv. N95), eliminujete toto riziko až o více než 90%. Látkové a podobné roušky slouží spíše pro ochranu ostatních než tu vaši, takže raději s nějakými jejich zázračnými ochrannými účinky nepočítejte. Samozřejmě abstrahujeme v tomto případě od přenosu nákazy dotykem s předměty, stejně jako očima díky větru, ventilaci nebo klimatizaci. Toto riziko můžete snižovat ale i dostatečnou osobní hygienou včetně pravidelné dezinfekce rukou i věcí, nošením rukavic a brýlí, vyhýbáním se ostatním osobám o více než 2 metry, vyvarováním se delšího stání a diskuze s jednou osobou apod.
Zde je již zmiňovaná mapa, která je denně automaticky aktualizována:
(Na konkrétní oblast najeďte myší - údaje se zobrazí. Do původní velikosti vrátíte mapu klikem na domeček.)
