NEVEŘEJNÉ STATISTIKY ÚMRTÍ ČR
S covidem, či na covid?
Neveřejné statistiky úmrtí ukazují sílu druhé vlny:
Podzimní vlna nákazy virem SARS-CoV-2 během října zásadně navýšila počty úmrtí v Česku. Ukazují to neveřejné statistiky úmrtí ministerstva vnitra. Zemřelých „navíc“ je přitom ještě o něco více, než těch, kteří podle statistik podlehli nemoci covid-19.
Statistiky ukazují, o kolik více v roce 2020
zemřelo lidí oproti rokům předchozím
Kdyby „úmrtí v souvislosti s covidem-19“ byla samostatná kategorie v příčinách úmrtí, šlo by nyní v ČR o příčinu nejčastější. V Česku v posledních říjnových dnech roku 2020 umíralo přes 450 lidí, někdy i více než 500 lidí denně. V letech předchozích to bylo v průměru 300, nárůst je tedy přibližně o polovinu.
Co jsou „nadúmrtí“
Tzv. „excess mortality“ udává, kolik lidí v daný časový úsek zemřelo navíc oproti dlouhodobému průměru pro srovnatelný časový úsek v dané lokalitě.
Vyplývá to ze zatím neúplných údajů o úmrtích, které shromažďuje ministerstvo vnitra v rámci tzv. evidence obyvatel. Na konci října se v datech začal výrazně projevovat vliv druhé vlny covidu-19.
Opravdu výrazně více úmrtí nad dlouhodobý trend (tzv. „nadúmrtí“) začalo přibývat zhruba v polovině října. Tedy zhruba v době, kdy byl znovu vyhlášen nouzový stav. Tato data jako první zveřejnil Český rozhlas, náš graf obsahuje údaje aktualizované zhruba o necelé dva týdny.
Víc než jen covid-19
Tento graf je nepřímou, ale výmluvnou odpovědí na otázku „zemřel s covidem, nebo na covid“? Jak se můžete sami přesvědčit, počty nadúmrtí jsou zhruba stejně vysoké či ještě spíše vyšší než počty úmrtí v souvislosti s covidem. S ohledem na tyto údaje je těžké hájit hypotézu, že lidé umírají „s covidem“ a jen v podstatně menší míře „na covid“.
Ukazuje totiž, že úmrtí na covid-19 netvoří jen významný podíl všech úmrtí, ale navyšují celkový počet úmrtí. Jinými slovy: umírají lidé, kteří by jinak letos neumřeli.
Ukažme si to na dni, kdy podle evidence došlo k nejvyššímu počtu úmrtí. Dne 26. října podle dosavadních údajů mělo zemřít 519 lidí. Statistiky „úmrtí v souvislosti s covidem-19“ ministerstva zdravotnictví pro tento den uvádějí číslo 159.
Průměrný počet úmrtí v těchto dnech se pohybuje těsně pod 300, samozřejmě s výkyvy v řádech jednotek procent. Lépe by bylo tedy říci, že dlouhodobý normál je zhruba mezi 270-320 úmrtí za den. V roce 2020 byl tento dlouhodobý průměr překročen cca o 200. Ze tří čtvrtin je tak nárůst vysvětlen počtem úmrtí, která souvisejí s covidem.
Jednotlivý den by sám o sobě mohl být výjimkou. Ale souvislost mezi počtem „zemřelých navíc“ a „zemřelých na covid“ je patrná i při pohledu na týdenní součty.
Od 37. týdne počet „úmrtí navíc“ značně stoupá, celkový počet úmrtí daný týden zvedl o více než 50 %. Na grafu je vidět, že nárůst prakticky přesně odpovídá nárůstu počtu covid-19 úmrtí. Ve 43. týdnu (třetí říjnový týden) je vidět, že nadúmrtí jsou tvořena ze 63 % právě lidmi s covid-19.
K dalším týdnům zatím aktuální data o nadúmrtích nemáme. Protože však ve 44. i 45. týdnu počet zemřelých pacientů s covid-19 nadále stoupá, lze očekávat, že poroste i počet nadúmrtí.
Údaje jsou také nepochybně stále nekompletní. Počty zemřelých MZČR stále navyšuje. Zhruba řečeno je evidence obyvatel přesná po dvou týdnech na cca 90 procent, zbylá úmrtí se pak do statistiky dostanou během dalších dvou týdnů. Kompletní jsou tak údaje zhruba měsíc staré.
Česko v tomto ohledu není unikátní. Už dlouho statistici sledují tuto metriku nadúmrtí, anglicky zvanou excess mortality. A zatímco Česko se první vlně covidu díky včasným a důrazným opatřením vyhnulo, jinde se už první vlna na statistikách významně projevila. Vybrali jsme několik zemí, které stojí za zmínku, ať už tím, že zde byl počet nadúmrtí velmi vysoký (USA, Itálie, Švédsko, Španělsko), nebo naopak tím, že země první vlnu epidemie zvládla bez významnějšího zvýšení počtu úmrtí (Německo, Jižní Korea, Švýcarsko).
Nadúmrtí je navíc v řadě zemí více než těch, kteří zemřeli „v souvislosti s covidem“ (byť přesná metodika, podle které se lidé do této statistiky zařazují, se může země od země lišit).
Ke stejnému závěru dospělo například srovnání úmrtnosti během jara a léta ve 21 vyspělých zemí, které bylo publikováno v časopise Nature (ve srovnání je i Česko, které v daném období ovšem nadúmrtí nevykazovalo). Autoři konstatují, že v průměru zemřelo o 23 procent lidí více, než kolik bylo uvedeno ve statistikách jako oběti covidu. V jednotlivých zemích byl samozřejmě rozdíl různě veliký; pohyboval se v rozmezí 7 až 38 procent.
Na datech ze zahraničí je také vidět, že po pandemické vlně nenásleduje bezprostředně propad úmrtnosti. Není to tak, že by zemřeli lidé, kteří by tak jako tak zemřeli v následujících několika měsících. V průměru nemoc podle vícera prací s daty z různých zemí zemřelého připraví totiž cca o 10 let života, k žádnému velkému „vyrovnání“ smrtnosti tedy nedojde.
Covid nezabíjí jen ty, co by „brzy zemřeli i bez covidu“. V průměru připraví covid-19 zemřelé přibližně o deset let života. Je to neintuitivní? Průměrný věk zemřelých „v souvislosti s covidem-19“ je téměř 79 let - prakticky stejně jako je průměrný věk v České republice. Jak ho může v průměru připravit o 10 let? Jde o poměrně složitý výpočet, který zde nerozebereme do detailu, ale je důležité si uvědomit dva faktory.
Nezanedbatelná část z celkových ztracených let připadá na lidi v nižším věku. Zemřelý čtyřicátník či padesátník přišel nejspíše o desítky let života (ne ve všech případech samozřejmě, ale v průměru). Ve vyspělých zemích přitom 20 procent covid-19 úmrtí připadá na lidi pod 70 let.
Ovšem i v případě, že kvůli nákaze virem zemře 79letý člověk, stále ho nemoc připravila o několik let života. Musíme si totiž uvědomit, že do průměru se počítají všichni, kteří již zemřeli v minulosti. Tedy všichni ti, již zemřeli na dětské nemoci, při nehodách či pracovních úrazech. Nebo podlehli předčasně například infarktu.
Podle údajů Českého statistického úřadu tak může dnešní osmdesátník v průměru očekávat, že bude žít dalších osm let (rozdíl mezi ženami a muži je v tomto věku již malý, zhruba rok), tady cca do 88 let. Nákaza virem SARS-CoV-2 ovšem pravděpodobnost toho, že jich dožijí, výrazně sníží.
Zhruba devět z deseti lidí, kteří zemřou nakaženi koronavirem, umře právě v důsledku této nové infekce. Lékař Viktor Kubricht, jeden zkoordinátorů péče o pacienty s nemocí covid-19: "I když bezprostřední příčinou úmrtí nemusí být právě covid-19, nebýt této nemoci, nezemřeli byl. Debaty o tom, jestli někdo zemřel „na covid“ nebo „s covidem“, tak příliš nedávají smysl."
A JAKÉ INFORMACE SE PODAŘILO ZÍSKAT OD MZČR ??? ĆTĚTE DÁL:
