Jdi na obsah Jdi na menu
 


VLÁDNÍ TRIK A PODRAZ

 

 

Dopad nových opatření kvůli koronaviru ze dne 23.3.2020:

 

 

Lidé i firmy přišli o nárok na odškodnění !!!

 

 

Od úterý platí nová mimořádná opatření, kterými kabinet Andrej Babiše (ANO) de facto prodloužil stávající zákazy týkající se volného pohybu osob či zavřených obchodů. Tentokrát je však vláda nevyhlásila podle krizové legislativy, ale opřela se o zákon o ochranně veřejného zdraví. V čem je rozdíl? Podnikatelé, ale i běžní lidé nemají nově nárok na kompenzaci škod.


„Ministerstvo zdravotnictví jako správní úřad příslušný podle zákona o ochraně veřejného zdraví nařizuje k ochraně obyvatelstva a prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření nemoci COVID-19 způsobené novým koronavirem SARS-CoV-2 toto mimořádné opatření,“ píše se hned v úvodu dokumentu resortu z 23. března.


S výjimkou potravin, lékáren či galanterií tak mají obchody zůstat zavřené až do 1. dubna, stejně tak restaurace či sportoviště.

 

Nařízení, která začala platit v úterý 24.3.2020, v podstatě kopírují původní vládní opatření z poloviny března, jimiž kabinet Andreje Babiše (ANO) reagoval na množící se případy nákazy koronavirem.

 

Jenže tentokrát se šlo jinou legislativní cestou: místo krizového zákona s odkazem na nouzový stav se ministerstvo zdravotnictví opřelo o zákon o ochranně veřejného zdraví.

 

Co to znamená de jure - tedy po právní stránce a v praxi?

 

Obchodníci či podnikatelé od úterý 24.3.2020 přišli podle platné legislativy o možnost žádat ze zákona například kvůli uzavřeným provozovnám a z podobných důvodů o odškodnění. Všichni občané ztratili zákonnou podporu na náhradu škod s výjimkou prvních 10 dní od vyhlášení Stavu nouze v ČR !!!

 


Nejdříve se vyjádřil právník a specialista na oblast náhrady škod Daniel Zinrák:


„Krizový zákon předpokládá, že když dojde kvůli krizovým opatřením ke škodám, že se nahradí. Teď se ale zavedly nová opatření, vesměs ve stejném rozsahu jako byly ty původní, a to podle zákona o ochraně veřejného zdraví, který žádnou náhradu škody nepředpokládá.“

 

Dopad je podle něj tedy takový, že odškodnění bude možné požadovat jen za 10 dní. „Musel to napsat špičkový právník, který v tom umí chodit,“ prohlašuje právník. Upozorňuje také, že vláda daná opatření ministerstva, které „prodlužují“ předchozí zákazy a omezení, vzala pouze na „vědomí“.

 

Usnesení vlády ze dne 23. března, kterým vzala pouze na vědomí mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví:

 

_______________________________

Vláda ČR

I.  bere na vědomí

1.  mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 23. března 2020, č. j. MZDR 12745/2020-1, kterým bylo prodlouženo omezení volného pohybu osob až na výjimky a kterým bylo nařízeno omezení pohybu na veřejně dostupných místech a omezení kontaktů, a to na dobu do dne 1. dubna 2020 do 6:00 hod.;

2.  mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 23. března 2020, č. j. MZDR 12745/2020-3, kterým bylo prodlouženo nařízení omezeného provozu orgánů veřejné moci a správních orgánů, a to na dobu do dne 1. dubna 2020 do 6:00 hod.

____________________________________________

 


„Nejde tedy o prodloužení, ale nové opatření. Takže i v usnesení vlády je to napsáno tak, aby si toho vlastně nikdo nevšiml,“ dodal Zinrák.


Zinrákova slova potvrzuje také věhlasný advokát Tomáš Sokol:


„Paragraf 36 krizového zákona zcela explicitně říká, že stát odpovídá za škody, které vznikly v přímé souvislosti s krizovým opatřením. Jevilo se tedy v zásadě jako zcela nepochybné, že ten, kdo přijde s příčinnou souvislostí jako je třeba zavření hospody, tak může jednoznačně nárokovat škodu,“ přiblížil redakci.

 

Pozice možných poškozených tak je podle Sokola teď mnohem slabší. „Mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví není krizové opatření. Lidé tak nebudou mít jednoznačný instrument, jak o škodu žádat,“ pokračoval.

 

Zákon o krizovém řízení (§ 36 Náhrada škody):


_______________________________________

„Stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními (§ 39 odst. 4) prováděnými podle tohoto zákona. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám.“

_______________________________________


Ten podle svých slov také nevidí jiné vysvětlení než to, že vládní úřady zvolily daný postup úmyslně, aby se vyhnuly povinnosti vyplácet případné kompenzace. „Neshledávám žádný rozumný důvod, proč se přešlo na tento režim. Stejně dobře mohla vláda vydat usnesení o krizovém opatření, kterým se to samé opatření prodlužuje,“ uvedl dále.

 

Proč došlo ke změně právního rámce u opatřeních proti šíření nákazy koronavirem, ministerstvo zdravotnictví i přes opakované urgence nevysvětlilo. Na SMS zprávy nereagovali ani šéf resortu Adam Vojtěch (za ANO) či premiér Andrej Babiš (ANO).

 


Nefér postup:

 


Pokud úřady nárok na odškodné po 24. březnu skutečně neuznají, zbývá jediná možnost: obrátit se na soud. V této situaci totiž není možné podle Sokola požadovat kompenzaci ani podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou kvůli nesprávnému úřednímu postupu. Muselo by totiž dojít k protiprávnímu jednání. „V daném případě ale obchody zavřely z úředního hlediska zcela v souladu se zákonem,“ vysvětlil.

 

Jinak platí, že pro období od 12. do 23. března mohou lidé i firmy kvůli škodám vzniklým v důsledku krizových opatření žádat o finanční kompenzaci. Pozor si však podle Sokola musí dát na promlčecí lhůtu. Čas na uplatnění svých nároků mají totiž jen šest měsíců, termín by tak mohl u mnohých vypršet už v září.

 

„Stát by se měl chovat férově a upozornit, že lidé tuto možnost vůbec mají. A říct, jakým způsobem mohou o náhradu škod žádat. Poškození by totiž měli už první nároky začíst uplatňovat. A vláda o tom zatím neřekla nic, v tom je to nebezpečí,“ dodal.

 

 

SUMA SUMÁRUM: Směšné úlevy/neúlevy znějí takto:

 

 

Vláda kvůli zmírnění dopadů koronavirové krize na byznys odpustila zatím drobným podnikatelům část sociálního pojištění, konkrétně jeho minimální zálohy za půl roku od března do srpna. Živnostníci a další osoby samostatně výdělečně činné nebudou muset hradit zálohy v tomto období vůbec, byť by byly vyšší. Odvody budou moci doplatit až při ročním zúčtování.

 

Podnikatelé nebudou muset po dobu nouzového stavu a následujících tří měsíců dodržovat elektronickou evidenci tržeb (EET).

 

 

VEŠKERÉ TYTO I DALŠÍ ÚLEVY STÁTU JEN ODDALUJÍ, ALE NESNIŽUJÍ SUMU PLATEBNÍCH POVINNOSTÍ, A TO ANI PODNIKATELŮ, ANI OSTATNÍCH OBČANŮ !!!

 

 

JEN DALŠÍ BABIŠŮV NEMORÁLNÍ VÝSMĚCH ČESKÉMU LIDU !!!